Něco málo o betlémech

O vánocích si lidé připomínají narození Pána Ježíše Krista. Boží Syn se narodil, aby přinesl lidem odpuštění hříchů a záchranu (spásu). To si připomínají lidé po celém světě. A Ježíš se narodil právě v Betlémě – tehdy malém městečku pár kilometrů od Jeruzaléma, v Izraeli.

Podrobnosti této události nacházíme v Bibli. Narodil se v chlévě, protože zrovna probíhalo sčítání lidu a v Betlémě nebylo jinde místo k přespání, čteme tam také o andělovi, který se zjevil pastýřům poblíž a poslal je, že se jim právě narodil Spasitel (Zachránce) a ať se na něj jdou podívat. Později přišli vedeni hvězdou z východních zemí tři mudrci (mágové), kteří z hvězd vyčetli, že se právě narodil král Židů a přinesli Ježíši jako nově narozenému králi dary. A právě tyto 3 výjevy – narození v chlévě, pastýři, a mudrci s hvězdou – bývají zobrazovány v malých scenériích, kterým říkáme „betlémy“, nebo také „jesličky“. Mohou být vyřezávané, papírové, porcelánové, ….. Známe je asi všichni. Zřídka najdeme v betlémech také postavu Heroda, který z obav o svůj trůn nechal povraždit děti v Betlémě a okolí a také útěk na oslíku je již poměrně málo často zobrazován.

aleš_1 aleš_2část betlému Mikoláše Alše z roku 1902

Betlémy doplňuje krajina. Zatímco ústřední motiv zůstává, krajinu si autoři betlémů často upravují podle svého. Někdy je tam sníh, někdy jihočeské chaloupky, časté jsou betlémy s pozadím určitého města nebo kraje.

K nám do Čech přišly betlémy z Německa a Itálie, zprvu jako kostelní betlémy, později se šíří zásluhou šlechty a střední vrstvy obyvatel, šlo o umělecko řemeslná díla na objednávku a byly poměrně drahé. Mezi chudší obyvatelstvo se pak masově rozšiřují s rozvojem tiskařských technik. České rytecké dílny v 18. a 19. století vydávají své jesličkové archy, např. v dílně pražského rytce Jana Jiřího Balzera (1710-1799) nebo ve Vrchlabí v dílně Wenzela Langhammera (1769-1849). S nástupem litografie a barevného tisku ve 2. polovině 19. století se na český trh ve velkém dováží barevné papírové betlémy z německých tiskáren např. Schreiber v Esslingenu, Scholz v Mainzu. Za přelomový betlém českých autorů se označuje kvalitně zpracovaný papírový betlém Mikoláše Alše z roku 1902. Na něj pak navazují pěkné betlémy M. Fišerové-Kvěchové, Lady, Wéniga z meziválečného období. Speciální kategorií mezi papírovými betlémy jsou pak rozkládací poválečné betlémy Vojtěcha Kubašty. Ze současných autorů můžeme jmenovat třeba akademického malíře Jiřího Škopka s jeho řadou velmi pěkných papírových betlémů lokalizovaných do českých měst.

Samostatnou kategorií jsou betlémy reklamní. Velbloudi přináší k jesličkám balíčky Kolínské cikorky, na dalším pak slon přináší náklad kávy Perola. Graficky jsou poměrně pěkně zpracované, autor ale často neznámý.

Za návštěvu zvláště s malými dětmi určitě stojí rodinné muzeum papírových betlémů v Bělé pod Bezdězem. Rodina paní Kabátníkové se betlémy nadchla, zapojili i dědečka, který betlémy vyřezává z překližky, postavili si na zahradě stodolu, kde vystavují asi 400 papírových betlémů (podlepených překližkou, aby vydržely).

Opravdu veliký dřevěný mechanický betlém najdete v Sušici v muzeu v rohu náměstí. Když Vám ho spustí, nestačíte ani spočítat, kolik postav a věcí se tam pohybuje.

HPIM0784uUž jdou. Tři králové z keramiky Evy Pohankové z Valchy

Pár odkazů:

http://vanocnibetlem.cz/
http://papirove-betlemy.sweb.cz/

Kromě vánočních betlémů existují ještě varianty: Tříkrálový betlém (Ježíš už tam je odrostlejší, nejsou tam pastýři ani chlév, jen mudrci), Hromniční betlém (v chrámu, Ježíš v náručí Anny a Simeona) a pak Velikonoční betlémy. Ty ale nezobrazují Kristovo narození, ale scény kolem jeho ukřižování, smrti a vzkříšení. Velikonoční betlémy jsou u nás málo známé. Mnohem více jsou rozšířené v sousedním Rakousku (z papírových je nejznámější asi betlém Phila Schumachera).

Betlémy ale nejsou jen papírové. U nás v republice působí několik spolků betlemářů. Milují betlémy, pořádají výstavy, dokumentují historii, vyrábí betlémy.

 z_mannbetlémy v lahvi ing. Zdeňka Manna – včetně kolíku na zátce, o němž nikdo netuší, jak ho tam tvůrce dostal